Aktuality

Tentokrát jsme o rozhovor požádali psychoterapeutku Hanu Vaníčkovou, která se specializuje mimo jiné na ženská témata a mateřský vztek. Spolu s kolegyní Lucií Scheerovou, se kterou založily projekt Vztek matek, povedou v Českém institutu biosyntézy poprvé na jaře 2022 workshop Rodič v plné síle určený všem rodičům, ale i profesionálům, kteří se ve své praxi s tématem rodičovství setkávají.

V Českém institutu biosyntézy letos poprvé vedete workshop Rodič v plné síle určený široké veřejnosti. V čem si myslíte, že současní rodiče potřebují nejvíce podpořit?

V mé praxi se na mě často obrací rodiče – a častěji jsou to ženy, které jsou nejisté, zmatené ohledně výchovných přístupů, kterých se v dnešní době objevuje celá řada. Velkým tématem bývá nastavování limitů a hranic, práce s pravidly, otázka, zda je v pořádku, když jsou také děti někdy frustrované. Snaha být opravdu dobrým rodičem, aby děti byly šťastné a nic jim nechybělo. Zároveň se setkávám s rodiči, kteří zapomínají pro veškerou péči o rodinu na sebe, své potřeby.

Je podle vás nyní rodičovství obtížnější disciplínou, než tomu bylo v minulosti?

Těžko se mi na tuto otázku odpovídá, protože sama jsem rodičem v dnešní době, upřímně říkám – chybí mi srovnání. Domnívám se ale, že dnešní doba poskytuje jiné výzvy, než jaké řešili naši rodiče. Vnímám, že dnešní rodiče na sebe mají velké nároky, možná větší, než jaké měla generace před námi.

Dá se dítě „správně” vychovat pro dobu, do které vyrůstá? Anebo jinak: Existuje podle vás vůbec nějaká správná výchova?

Výchova vždy bude do určité míry pokusem. Nemáme, kde si rodičovství natrénovat jinde než právě na svých dětech.🙂 Čím jsme zralejší a spokojenější lidé, tím lepší máme předpoklady být dobrými rodiči, jít dětem dobrým příkladem ve vztazích k druhým i k sobě samým, dávat jim zdravé limity, být autentičtí v emocích. Zároveň každé dítě je jiné a je dobré hledat cesty právě k němu. Co platí na jedno dítě, na druhé platit nemusí. Důležitá je dobrá pozornost věnovaná dětem beze spěchu a také něco, co bych asi nazvala vyvážeností – v činnosti, odpočinku, práci, zábavě… A to samozřejmě zní mnohem jednodušeji, než jak se to potom v každodenní praxi dělá.

Je rozdíl mezi rodičem-otcem a rodičkou-matkou? Myslím vzhledem k tomu, s jakými problémy se v rodičovství potýkají.

Určitě to rozdíl je. Stále jsou naše rodičovské role odlišné, I když je to v jednotlivých rodinách pokaždé jiné. Já se ve své praxi setkávám převážně s matkami, s otci v menšině. Stále platí, že většina péče o děti leží na ženách, i když se to mění a otcové se angažují více a více, více operativy, jako jsou návštěvy zubaře, svačiny a úkoly do školy mívají na starosti spíše ženy. Z toho plyne časté přetížení, potíže na trhu práce, marný boj ve zvládání domácnosti, dětí, práce a vlastní seberealizace.

Vraťme se k vaší spolupráci s ČIBem. Proč jste se rozhodla spolupracovat právě s naším institutem?

Protože souzním s tím, jakým způsobem se zde pracuje, učí a moc ráda se zapojím do skupiny lektorů. Na rodiče ještě workshopy cílené nebyly, tak jsme se s Lucií (Scheerovou) rozhodly toto pole zaplnit.

Jaká byla vaše cesta k biosyntetické psychoterapii a čím vás tato metoda oslovila, proč ji např. doporučujete svým klientům?

Je mi blízký celostní pohled na zdraví člověka, který předpokládá, že mysl, emoce a tělo jsou v rovnováze a smysluplně propojené. Biosyntetická psychoterapie může do života přinést hodně praktických nástrojů, které ho činí lepší a plnější. Souhlasím s tím, že jde vlastně o životní styl, který se člověku postupně zaryje pod kůži.

Psychologie, mám teď na mysli spíše tu laickou, se nám prostřednictvím nejrůznějších médií dostává přímo do ložnic a obýváků. Je dobré si doma, ať už v páru nebo v rámci celé rodiny „psychologizovat”, nebo to našim vztahům může spíš ublížit?

Pokud jde o nějaké psychologické zjednodušení a zaručené „pravdy”, tak je dobré se na ně jako na takové s nadhledem dívat a nehledat v nich jednoznačné odpovědi na naše potíže nebo nedejbože na potíže našeho protějšku. ? V případě, že ale psychologizující článek nebo nějaký rozhovor vyvolá živou diskuzi s partnerem, to považuji za inspirující, můžeme se tak o nás dvou něco naučit, zjistit, jak se partner dívá na danou problematiku, může to být dobrý most k povídání o tom, jak fungujeme doma, o ne/spokojenosti, potřebách, přáních. Komunikace ve vztahu a zájem o druhého je důležitý základ, který udržuje vztah živý.