O výcviku

Psychoterapeutický výcvik ČIB vedou zkušení certifikovaní lektoři biosyntetické psychoterapie z ČR i ze zahraničí.

Gil
Arad

Marta
Beníčková

Maria del Mar
Cegarra Cervantes

Svatava
Drlíčková

Martin
Hofman

Markéta
Charvátová

Barbora
Janečková

Yvonna
Lucká

Ondřej
Matějka

Tati
Neves

Veronika
Sailerová

Shuli
Sztern

Asistenti výcviku jsou lidé, kteří sami výcvikem v biosyntéze prošli a chtějí udělat ve svém vývoji a studiu další krok. A tím je učit se vytvářet bezpečné prostředí pro proces výcviku či workshopů.

Na výcviku pomáhají lektorům s věcmi praktickými (docházka, příprava prostoru apod.), ale i procesuálními (doplňují dvojice, jsou podporou pro frekventanty v jejich individuálních procesech, pomáhají vytvářet bezpečné pole ve skupině a pomalu se učí zadávat cvičení či teorii).

Asistování na workshopech a výcviku je přirozenou a nezbytnou fází na cestě k tomu stát se lektory workshopů a výcviku.

Asistenti vkládají hodně svého času a energie, ale zároveň sami hodně získávají, učí se, vidí výcvik a workshopy z jiného úhlu pohledu a celý proces společně s lektory reflektují.

Mají ke své práci podporu lektorů a celého institutu.

Náš etický postoj definujeme v rámci individuální psychoterapie, skupinového procesu ve výcviku, supervize, výzkumu, profesionálních vztahů a veřejných vystoupení, včetně zveřejňovaných textů a informací.

Základními tématy jsou kontrakt, důvěrnost sdílených informací, osobní přítomnost, hodnocení přínosu, poctivost, respekt, užití autority, sexualita, soulad ve vztahu. Také etická pravidla – odpovědnost, kompetence frekventanta výcviku a zachování důvěrnosti vůči společnosti – institutu a zacházení s médii a sociálními sítěmi. V textu používané označení frekventant výcviku a student vnímáme jako významově stejné.

A. Individuální psychoterapie

Princip kontraktu: kontrakt v biosyntetické psychoterapii je formulován ve spolupráci s klientem co možná nejjasněji a to co se týče frekvence konzultací, plateb a trvání konzultací.

Princip důvěrnosti: všechny informace o klientovi jsou důvěrné, ať už jsou získány přímo od klienta či od někoho dalšího. Důvěrný je i fakt, že probíhá terapie. Princip důvěrnosti může terapeut bez klientova souhlasu porušit pouze pokud má terapeut zákonnou povinnost přerušit či oznámit spáchání trestného činu nebo pokud klient ohrožuje sebe nebo druhého. Ve výcvikové terapii platí podmínky smlouvy zohledňující trojstranný kontakt.

Princip osobní přítomnosti: biosyntetický psychoterapeut pečuje o to, aby byl energeticky, emočně a kognitivně přítomen a vymezen v terapeutickém vztahu. Respektuje hranice a vnitřní procesy klienta. V terapeutickém vztahu reflektuje také své potřeby, avšak pracuje s nimi vědomě a klienta nevyužívá k naplňování vlastních potřeb.

Princip hodnocení: biosyntetický psychoterapeut průběžně reflektuje proces terapie, její pokrok a užitek pro klienta. Jeho další postup vychází z této reflexe.

Princip poctivosti: biosyntetický psychoterapeut informuje poctivě o svém vzdělání, svých schopnostech i mezích jím prováděné terapie.

Princip respektu: biosyntetický psychoterapeut respektuje klientovy hranice a specifika - fyzické, osobní, duchovní, politické, náboženské, etnické, národnostní, genderové a jiné.

Princip užití autority: biosyntetický psychoterapeut užívá svou autoritu pouze pro klientův osobnostní růst a rozvoj autonomie. Neužívá ji pro získání osobních výhod.

Princip sexuality: biosyntetický psychoterapeut je ohraničen ve své sexualitě. Neužívá sexualitu pro získání převahy či sebeuspokojení.

Princip souladu ve vztahu: biosyntetický psychoterapeut dělá vše pro to, aby zamezil duálním vztahům s klientem – tam patří vztahy rodinné, partnerské, přátelské, obchodní, souběh psychoterapie a supervize. Takové vztahy by mohly ovlivnit či narušit terapeutický vztah.

B. Skupinový proces a vztahy ve výcviku

Principy jsou stejné jako v individuální terapii, ve skupinové terapii je navíc třeba vyvažovat mezi potřebami skupiny a individuálními potřebami jejích členů a kontextu rozvoje profesionálních dovedností.

Princip důvěrnosti: všichni členové skupiny souhlasí s udržením sdílených informací uvnitř skupiny. Video a audio nahrávky jsou pořizovány pouze se souhlasem skupiny.

Princip hodnocení: lektor dbá o udržování základní míry úcty mezi členy.

Princip autority: lektor dbá o přiměřenou míru podpory a bezpečí mezi členy skupiny.

Princip sexuality: sexuální kontakty mezi členy skupiny nejsou v průběhu výcviku přijatelné. Nejsou přijatelné partnerské či milenecké vztahy jako takové, pokud by k nim přesto došlo, měli by o nich frekventanti mluvit s garantem výcviku a výcvikovým terapeutem.

Princip souladu ve vztahu: lektor i účastníci si jsou si vědomi vztahů ve skupině i mimo výcvik a jednají vědomě vzhledem k tomu.

Princip kontraktu: lektor je odpovědný za hodnocení studenta, co se týče zvyšování odbornosti, a to jak v průběhu, tak na závěr výcviku. Studenta z výcviku lze vyloučit z důvodu nedostatečné zralosti, schopnosti nebo dovednosti aplikovat metodu.

Princip důvěrnosti: veškeré sdílené informace, ať už pocházejí z individuální terapie nebo přímo z výcviku či intervizních skupin jsou důvěrné jak pro účastníky, tak pro lektora, supervizora a terapeuta. Hodnocení schopností studentů a jejich kvalifikace sdílí lektor pouze se supervizory, nikoli s individuálními terapeuty frekventantů. Informace ve výcvikové terapii jsou důvěrné, až na následující výjimky: zákonná ohlašovací povinnost terapeuta, a dále v případě, že se klient dostane do takových kritických životních situací, které mají přímý negativní vliv na jeho možnost řádné účasti a zvládání výcviku. Tehdy je terapeut povinen motivovat klienta, aby tuto skutečnost sdělil vedoucímu výcviku a pokud toho klient není schopen, je povinností terapeuta to udělat sám. Účastníci výcviku zachovávají důvěrnost při zpracování kazuistických prací a supervizí, používají takové prostředky, aby jejich vlastní klienti nebyli rozpoznatelní.

Princip hodnocení: lektor hodnotí studenty: (a) co se týče jejich předpokladů a vnitřních zdrojů pro práci terapeuta a (b) jejich schopnosti pojmout a profesně využít vyučovanou metodu.

Princip respektu: student respektuje doporučení lektora pro osobnostní rozvoj, aby mohl dosáhnout osobnostních kvalit psychoterapeuta.

Princip autority: lektor užívá svou autoritu k zavedení a udržení struktury a kvality výcviku. Podporuje účastníky ve sdílení a zpětné vazbě. Naslouchá názorům studentů.

Princip sexuality: lektor neakceptuje do výcviku svého sexuálního partnera. Také neakceptuje sexuální vztahy mezi frekventanty.

Princip souladu: lektor vyjasňuje takové vztahy ve výcviku, které přesahují jeho rámec. Je pozorný k nevyřešeným problémům mezi lektory a studenty.

C. Etická pravidla

Princip odpovědnost frekventanta: při poskytování služeb dodržují frekventanti nejvyšší standardy své budoucí profese. Přijímají odpovědnost za důsledky svého jednání.

Princip sociální odpovědnosti vůči společnosti: frekventanti výcviku si uvědomují, že nesou velkou sociální zodpovědnost, neboť jejich doporučení a jednání může ovlivnit životy druhých lidí. Jsou ostražití k osobním, společenským, organizačním, finančním a politickým situacím a tlakům a k působení prostředí, které by mohly vést ke zneužití jejich vlivu.

Princip objektivity: frekventanti (především výcviku 2. části) si se svými klienty předem objasní všechny záležitosti, které by se mohly týkat jejich společné práce. Vyhýbají se vztahům, které by mohly omezit jejich objektivitu nebo vést ke střetu zájmů.

Kompetence frekventanta

Frekventanti výcviku jsou si vědomi hranic své kompetence a mezí terapeutických technik. Poskytují pouze takové služby a používají pouze takové techniky a formy psychoterapie, ke kterým je opravňuje stupeň vzdělání ve výcviku a sebezkušenost.

Ve svých profesních rolích se frekventanti výcviku vyhýbají jakékoli činnosti, která porušuje nebo omezuje lidská, zákonná nebo občanská práva klientů či jiných osob, kterých by se mohla jejich činnost dotýkat.

Důvěrnost frekventanta

Informace získané v průběhu výcviku, intervizních skupin, individuální terapie, skupinové terapie a supervize nebo data týkající se hodnocení sebe nebo ostatních frekventantů, výcvikových terapeutů a lektorů či ostatních frekventantů jsou diskutovány pouze z profesních důvodů a pouze s osobami, kterých se dané informace týkají.

Veškeré písemné, ústní, obrazové či multimediální informace získané v rámci výcviku a získané vlastním záznamem informací uvádějí frekventanti vždy pouze za účelem popisu, hodnocení či doporučení a pouze s cílem informovat o svém růstu a za účelem zlepšení komunikace jednoznačně a pouze směrem k probíhajícímu vzdělávání (směrem k institutu), ne k veřejnosti. Vynakládají veškeré úsilí, aby se zabránilo nepřiměřenému zásahu do soukromí skupiny či jednotlivce.

Frekventanti výcviku, kteří prezentují osobní informace a zkušenosti získané při vzdělávání ve svých písemných pracech, přednáškách nebo je jinak prezentují veřejnosti, musí mít k tomu odpovídající předchozí souhlas institutu. Rozlišují osobní prožitky, tedy co je jejich a co jsou informace o metodě, ty pak sdílí pouze po konzultaci s odbornou radou výcviku. Při uvádění informací je nutné vhodným způsobem zamlčet či změnit všechny údaje, které by mohly vést k identifikaci osoby či více osob, popř. musí zajistit souhlas těchto osob.

Veřejná prohlášení, oznámení o poskytovaných službách, reklama, informace na sociálních sítích a propagační aktivity frekventantů výcviku slouží k tomu, aby si veřejnost mohla vytvořit informované názory a měla možnost volby. Frekventanti výcviku přesně, pravdivě a objektivně uvádějí svoji profesní kvalifikaci – tedy stupeň vzdělání, členství a funkce, a také takto uvádějí informace o institucích nebo organizacích, se kterými mohou být spojováni. Během výcviku se prezentují jako “frekventanti výcviku” (tedy ne např. jako "terapeut ve výcviku”).

Frekventanti prezentují a nabízí své služby, produkty a publikace čestně a správně vyhýbajíc se desinterpretacím za pomoci senzace, zveličování nebo povrchnosti. Řídí se primární povinností pomoci veřejnosti vytvořit si informované názory, úsudky a volby na tuto terapii.

D. Média a sociální sítě

Frekventanti výcviku si uvědomují, že sociální média mohou být užitečná pro zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o duševním zdraví, psychoterapeutických službách a výzkumu a vzdělávání.

Frekventanti dbají na veřejný charakter sociálních médií a na to, že jejich soukromí a důvěrnost často nejsou na sociálních médiích chráněny, ani se to neočekává. Jsou si vědomi rizik spojených s odhalením sebe sama ve veřejném prostoru ve vztahu k činnosti psychoterapeuta.

Frekventanti dbají na etické a právní povinnosti vždy zachovávat soukromí a důvěrnost klienta a výcvikové skupiny. Nezveřejňují obsah ani dílčí informace související s výcvikem, terapií i supervizí.

Frekventanti zvažují rizika a důsledky používání sociálních médií a online vyhledávání k získávání informací o svých klientech, jiných frekventantech, lektorech a dalších, s nimiž profesionálně spolupracují.

Frekventanti se vyhýbají kontaktu se svými současnými nebo minulými klienty na sociálních sítích, přičemž si uvědomují, že to může narušovat hranice profesního vztahu.

Frekventanti si uvědomují, že je třeba mít aktuální informace o výhodách a omezeních technologií sociálních médií (chtějí-li je využívat), jak se vyvíjejí, a o etických a profesních důsledcích používání těchto technologií.

Frekventanti dodržují etický kodex související s výcvikem a psychoterapeutickou profesí vůči sobě sama a svým kolegům, frekventantům a vedoucím výcviků, supervizorům a dalším.

Poznámka:

Část Média a sociální sítě vychází a je převzata z APA GUIDELINES for the Optimal Use of Social Media in Professional Psychological Practice
https://www.apa.org/about/policy/guidelines-optimal-use-social-media.pdf

Informace k žádosti o ECP - Evropského certifikátu pro psychoterapii v rámci eapti ve formě tzv. „přímého udělení“ (Direct Award), tzn. pro absolventy výcviku v biosyntetické psychoterapii

Podmínky pro žadatele:

1. Vysokoškolské vzdělání
   • VŠ v oboru psychologie či atestace z psychiatrie nebo
   • VŠ s dosaženým titulem min. Bc. + absolvování Psychoterapeutického minima.
   Psychoterapeutické minimum je zaměřené na rozšíření psychoterapeutických znalostí a splňuje požadavky pro udělení ECP. Aktuální informace k Psychoterapeutickému minimu naleznete zde. S případnými dotazy se obracejte na: minimum@biosynteza.cz
   
   
2. Ukončený komplexní psychoterapeutický výcvik v biosyntetické psychoterapii, tj. včetně závěrečné práce a všech ostatních náležitostí (žadatel má platný certifikát o ukončení výcviku vydaný ČIBem).
   
   
3. Žadatel doloží nad rámec povinností pro dokončení komplexního výcviku v biosyntéze:
   pro výcvik I.-V.
   • 130 hodin sebezkušenostní práce či individuální terapie
   • 130 hodin klientské supervize což odpovídá 450 hodin práce s klienty pod supervizí
   pro výcvik VI.
   • 10 hodin individuální supervize
   • 30 hodin skupinové supervize
   pro výcvik VII a dál
   • řádní absolventi komplexního výcviku mohou žádat o vystavení ECP a již nemusí nic dalšího dokládat
   
   
   

Tyto hodiny mohou být splněny kdykoli před zahájením výcviku v biosyntéze i po jeho ukončení nemohou však být současně započítány i do výcviku.

Postup pro podání žádosti:

1. Splnění všech „podmínek pro žadatele“, viz výše. Vše pečlivě doloženo oficiálními certifikáty.
   
   
2. Žadatel vyplní a podepíše dokumenty. Vyplňuje se v angličtině:
   • DA 3 - CV form for ECP Direct Award
   • DA 4 - Practicioner Registration Form for European Cetificate of Psychotherapy.
   • Podpis Štrasburské deklarace o psychoterapii.
   Tyto přílohy je potřeba odevzdat odpovědné osobě za vyřizování ECP – Petra Macková, info@biosynteza.cz.
   
   
3. Zaplatit poplatek ČIBu ve výši 120 Euro za podání žádosti. Plus 15 Euro za poštovné. Poplatek je třeba zaplatit hotově v eurech v kanceláři na adrese: Na Míčánce 32, Praha 6, 160 00
   
   
4. Uhradit registrační poplatek ve výši 15 Euro/rok. Každoroční poplatek se zasílá formou předplatného na 3 roky, tj. 45 euro. Zašle vídeňská kancelář EAP každému žadateli přímo na email, tento poplatek je POVINNÝ. ČIB tyto poplatky nekontroluje ani nespravuje.
   
   

Další informace:

Evidence databáze držitelů ECP certifikátu (ECP-R)

Držitelé certifikátu ECP jsou uvedeni v evropské databázi (registru), která je zveřejněna na webových stránkách www.europsyche.org a je spravována přímo EAP. K těmto účelům slouží roční poplatek 15 EUR (viz poplatky).

Další profesní rozvoj držitele ecp certifikátu:

Certifikát se uděluje na celý život a je certifikátem profesní přípravy. Je tedy povinné se nadále vzdělávat dle podmínek EAP. Pro splnění podmínek EAP v rámci dalšího profesního rozvoje (CPD) je nutné splnit průměrně 50 hodin ročně.

Další profesní rozvoj může být realizován v těchto formách:

1. Navazující nebo doplňující profesionální psychoterapeutické kurzy (je nutné uvést podrobnosti o poskytovateli kurzu, sylabus kurzu a počet hodin za každý kurz na samostatném listu.).
2. Odborná supervize psychoterapeutické práce (skupinové a individuální) nebo intervize (prosím tuto skutečnost uvést na samostatném listu se jménem supervizora nebo organizace, která tuto službu realizuje, počet hodin k jednotlivým aktivitám a celkový počet hodin).
3. Odborné konference / sympozia v oblasti psychoterapie (je nutné uvést název, datum a organizátora, počet hodin pro každou aktivitu na samostatném listu. Přiložte kopie veškerých potvrzení o účasti na akcí, certifikátů apod.).
4. Odborná činnost v psychoterapii (zvolení do rady nebo výboru a účast na poradách/setkáních. Je třeba doložit organizaci, termín setkání výboru/zasedání správní rady a formální počet hodin každého zasedání.
5. Účast na další odborné přípravě psychoterapii jako supervizor / výzkumný pracovník / učitel. (Doložit datum, organizátora, počet hodin, pro každou aktivitu zvlášť).

CPD je kontinuální a provázané vzdělávání, tzn. Každá z výše uvedených kategorií by neměla přesáhnout více jak 30% z celkových hodin CPD. Jinými slovy, není možné jenom chodit na supervize, ale obsáhnout v profesním růstu a vzdělávání i jiné formy zvyšování odbornosti.

Doplňující informace

Držitelé ECP certifikátu dostávají informace o vývoji psychoterapie v Evropě prostřednictvím e-mailu. Mohou se účastnit zasedání EAP rady jako pozorovatelé, avšak nemají hlasovací práva. S případnými dotazy se obracejte na Petru Mackovou - info@biosynteza.cz

Dokumenty

• CV form for ECP Direct Award
• Practitioner Registration Form for European Certificate of Psychotherapy
• Strasbourg Declaration on Psychotherapy of 1990

Po řádném absolvování komplexního výcviku v biosyntetické psychoterapii se účastníci mohou stát členy následujících profesních organizací:

ČIB

Český institut biosyntézy organizuje komplexní psychoterapeutický výcvik v biosyntetické psychoterapii dle evropských standardů EAP a aplikuje biosyntetický přístup do vzdělávání odborníků i široké veřejnosti. Institut zároveň sdružuje a garantuje úroveň svých členů. Pro členy organizuje další vzdělávání a jiné akce. Pro členství v ČIBu je třeba VŠ vzdělání minimálně s bakalářským titulem v relevantním oboru a dokončený komplexní výcvik v biosyntetické psychoterapii.

ČAP

Česká asociace pro psychoterapii je společnost zodpovědných psychoterapeutů, kteří splňují kvalifikační a etické podmínky členství + podmínky kontinuálního vzdělávání a supervize. Pro členství v ČAP je třeba VŠ vzdělání s magisterským titulem v relevantním oboru a dokončený komplexní psychoterapeutický výcvik akreditovaný ČAP. Více na www.czap.cz.

EAP

Evropská asociace pro psychoterapii si klade za cíl v evropském prostoru definovat psychoterapii i na úrovni jednotlivých členských zemí a snaží se podporovat jednotlivé země ve snaze psychoterapii legálně ukotvit tak, aby psychoterapeuti mohli vykonávat svou činnost transparentně a v zákonných normách jednotlivých zemí. Pro získání Evropského certifikátu o psychoterapii (ECP) a členství v EAP je třeba VŠ vzdělání s bakalářským titulem v relevantním oboru a dokončený komplexní psychoterapeutický výcvik akreditovaný EAP. Více na www.europsyche.org, případně czap.cz/EAP

ČPTS

Česká psychoterapeutická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně je dobrovolné sdružení fyzických osob lékařů, psychologů a jiných pracovníků ve zdravotnictví a z příbuzných oborů. Pro členství v ČPtS je třeba splnit podmínky uvedené na http://www.psychoterapeuti.cz/spolecnost-cpts/clenstvi-v-cpts

Profesionální kompetence evropského psychoterapeuta

Projekt Evropské psychoterapeutické asociace (EAP), přijato na výročním zasedání EAP v Moskvě, červenec 2013

Neformální předmluva:

Tyto klíčové kompetence lze používat jako:

• definici profese nezávislého psychoterapeuta v Evropě, která stanoví, co by evropský psychoterapeut měl být schopen dělat;
• informační zdroj a průvodce pro jiné evropské psychoterapeutické asociace, národní i celoevropské psychoterapeutické organizace a vzdělávací instituce;
• základní minimální standard pro každé odborné psychoterapeutické vzdělávání v Evropě.

Všechny uvedené klíčové kompetence mají být v rámci psychoterapie praktikovány na profesionální úrovni odpovídající vysokoškolskému vzdělání magistra a nejméně čtyřletému postgraduálnímu vzdělání, výcviku a supervidované praxe s důrazem na psychoterapeutovu schopnost kritické reflexe a hodnocení vlastní klinické praxe¹.

Předpokládá se, že tyto kompetence budou v praxi užívány v souladu a v souvislosti s platnou verzí Štrasburské deklarace o psychoterapii a Etickým kodexem EAP, a že odborná příprava psychoterapeutů probíhá v souladu s se standardy popsanými v Evropském certifikátu psychoterapie (ECP) vypracovaném EAP. Kompletní popis klíčových kompetencí evropského psychoterapeuta najdete zde.

Poznámka:
¹Tato předmluva měla být zařazena v rámci návrhu předloženého na výročním zasedání v červenci 2013. Nebyla však sama o sobě schválena a výroční zasedání (AGM = Annual General Meeting) se zavázalo prostudovat a zařadit kritéria kvalifikačních úrovní EU schválených Evropským parlamentem a Komisí v roce 2008. Kromě toho je možné, že text ECP se bude upravovat vzhledem k tomu, jaký postoj EAP zaujímá k „přímému" (vysokoškolskému) psychoterapeutickému vzdělání. Návrh však byl zařazen do tohoto dokumentu jako „neformální předmluva", neboť zbylá část návrhu nastiňuje účel a kontext uvedených klíčových kompetencí.

Evaluace frekventanta a jeho růstu je součástí akreditace a je to pravidelná součást výcviku. Dosaženou míru kompetencí a připravenost na postup frekventanta do další části výcviku posuzuje tréninkový výbor složený ze členů odborná rady, lektorů, případně supervizorů. Tento proces probíhá bez účasti výcvikového terapeuta daného frekventanta. Tento kompetenční model vychází z modelu EAP. V celém znění je možné si ho přečíst zde.

Kompetence studenta výcviku

• Schopnost rozumět informacím, aktivně s nimi pracovat a používat je.
• Schopnost být aktivním i receptivním členem skupiny, respektovat hranice ostatních členů skupiny, uvědomovat si, co moje chování a reakce dělá s dynamikou skupiny, být kooperativní, proaktivní, dobře pulzovat ve skupině (citlivost pro to, kdy si mohu vzít větší prostor pro sebe a kdy naopak je potřeba, abych dal prostor jiným).
• Ochota vstupovat do intrapersonálního prostoru, rozvíjet se, přinášet svoje témata a pracovat na nich jak v rámci individuální terapie, tak při práci ve výcviku.
• Schopnost navázat adekvátní pracovní vztah, pracovní alianci – v rámci výcvikové terapie i v rámci výcvikové skupiny, s lektory výcviku, v peerce.

Hodnotící rozhovor v polovině výcviku

• Společné zhodnocení dosažené míry kompetencí studenta – viz výše.
• Schopnost zhodnocení vlastní práce, předností a rezerv přímo souvisí s rozvojem podstatné terapeutické kompetence sebereflexe a je třeba ji během výcviku rozvíjet. Je třeba se zaměřit na přiměřenou úroveň celkové kompetentnosti, nikoli pouze na vysokou míru odborných znalostí.
• Hodnocení sebezkušenostní části – písemná sebereflexe, následný rozhovor o vlastních předpokladech a chuti vykonávat profesi terapeuta.
• Pohled na témata, ve kterých se student během 1. části výcviku a výcvikové terapie posunul a na kterých ještě potřebuje pracovat.

Hodnotící rozhovor na konci výcviku

• Pro schopnost hodnotit vlastní práci je zásadní kompetence sebereflexe - vlastních myšlenek a úvah, terapeutických aktivit a intervencí, i vlastního prožívání. Vysoká míra odborných znalostí není dostačující pro celistvou roli terapeuta.
• Schopnost přinášet do terapie v 2. části výcviku nejen osobní témata, ale také osobní zkušenost s rolí terapeuta, těžkosti a výzvy.
• Možno rozpracovávat v další supervizi, mentoringu.

Kompetence absolventa

Ke zvládnutí psychoterapeutických dovedností je potřeba zakusit vlastní sebezkušenost na výcviku, práci v individuální terapii na osobních tématech a současně je potřeba se dobře orientovat v obecné teorii psychoterapie i ve specificky biosyntetické teorii, což je nezbytnou součástí přípravy budoucího psychoterapeuta.

Požadovaná úroveň těchto kompetencí se liší po první i druhé části výcviku v rozsahu a míře.

Celková kompetentnost – naslouchání, porozumění tématu klienta a vývojové vrstvě, ke které se váže, zvládnout emocionalitu sezení, schopnost propojovat endo-ekto-mezo, schopnost adekvátně „tlumočit“ do jazyku klienta a hledat spolu s klientem zdroje, které by mu pomohly tímto tématem projít a propracovat ho.

1. organizační kompetence – zařídit si vlastní praxi, vytvořit adekvátní prostředí pro klienty, dodržovat základní domluvy a bezpečný prostor v terapii, dohodnuté termíny setkání, způsob rušení termínů
   
   
2. odborně-teoretické kompetence
   1. Vývojová psychologie
   2. Psychopatologie
   3. Účinné faktory v psychoterapii
   4. Terapeutický vztah
   5. Základy psychodynamického přístupu
   6. Porozumění a orientace v teorii biosyntetické psychoterapie – LF, motorická pole, bondingové styly, pulzace, detotalizace atd.
   7. Psychoterapeutický proces, změna v psychoterapii – kontraktování, vedení procesu, plánování terapie, hodnocení pokroku a změn, ukončování terapie
   8. Etika v psychoterapii
   9. Práce s krizí a traumatem v kontextu psychoterapie
   
   
3. odborně-praktické kompetence
   1. vytvořit individuální kontrakt s klientem zahrnující témata, se kterými do terapie přichází
   2. navázat, udržet a rozvíjet terapeutický vztah
   3. zvládat různé obtíže terapeutického vztahu (přenos, protipřenos, odpor, acting-out)
   4. znalost fází terapie a vědomá reflexe toho, kde se s klientem právě nacházíme
   5. zvládat emocionalitu sezení, reflektovat své vlastní emoce, být schopen od nich poodstoupit, neprosazovat svůj postoj a hodnoty, jednat v zájmu klientova „nejvyššího dobra“, upozornit klienta na destruktivní chování, limitovat
   6. schopnost odhadnout své schopnosti - se kterými klienty mohu pracovat a které bych měl poslat k někomu zkušenějšímu
   
   
4. osobnost terapeuta
   1. udržovat si „dobrou pracovní formu“- schopnost identifikovat a pojmenovat svá omezení, konflikty a nevyřešené problémy, aby nevstupovaly do práce s klientem
   2. využívat kritické hodnocení a sebereflexi k rozpoznání svých talentů, rezerv a oblastí, které potřebuje terapeut doplnit, rozvíjet, případně rozšířit si odborné znalosti v dané oblasti
   3. schopnost rozpoznat potenciálně problematické situace, kdy je potřeba přizvat kolegy z jiných odborností, říci si o extra supervizi
   4. pravidelně supervidovat svoji práci a v případě potřeby témata zpracovávat ve vlastní terapii